14. 2. 2013

Těhotná v 16 - důvod ke gratulacím?


Já chápu že většina holek jednou chce mít dítě. Nevím sice jak to plánujou ale asi minimálně až dokončí studia. Moc tomu nerozumím, dítě a taková ta rodina dům, pes, auto v mích snech není. Ale ještě že je většina jiná než já protože jinak by lidstvo nepřežilo. :D  >>>

Pár mích známých okolo šestnácti let si na svých faceboocích uveřejnilo fotografie svých děloh, kde jim příštích několik měsíců bude růst jejich potomek. A samozřejmě v komentářích jen samé gratulace a slova jak se to úžasný, skvělý a prostě boží. To vážně nikoho nenapadlo že nemá dodělanou ani střední?? Že si tím že si ten malý "úžasný zázrak" nechává, vlastně zkazila život? Pravděpodobně nikdy nebude mít dobře placenou práci a bude na někom neustále finančně závislá. A mít dítě není jen o tom ho nakrmit a koupit mu oblečení. To dítě taky bude mít svoje zájmy a koníčky až povyroste a kde by na to asi vzaly? Občas přemýšlím že jsem asi nějak blbě vychovaná nebo já nevím, ale když jsem se o tom s jednou (netěhotnou) kamarádkou bavila tak mi řekla, že si prostě najde chlapa, kterej bude vydělávat a bude se mít dobře. E? To ženám opravdu nevadí být finančně závislá na chlapovi? Prosit ho dlouhodobě o peníze? Moje..já nevím asi hrdost(?) by to nesnesla. Krom toho co táta? Opravdu pochybuji že v 16 letec mají tak silný vztah s otcem dítěte který jim alespon chvíli vydrží. Mám dojem že příští generace bude znát slovo "táta" jen z televize nebo  básniček. Ale nakonec - každý svého štěstí strůjce.

3 komentářů:

Boudicca řekl(a)...

Moc si nedokážu představit, jak to může v takto mladé rodině fungovat. Pro mě by to v 16ti znamenalo zůstat na krku rodičům po mnoho a mnoho let. Vztah s podobně starým klukem by zřejmě šokovou terapii nepřežil. A i kdyby jo, nájem se sám od sebe nezaplatí.

Jedna známá to tak měla a bydlí u rodičů přítele; její syn má teď 3, ona je neuvěřitelně strhaná, ani nevím, jestli se jí podařilo dostudovat aspoň tu střední. Nezávidím jí.

Na druhou stranu, potrat je pořád potrat... Zlatá prevence.

Tlapka řekl(a)...

Je mi dvacet a jedna moje spolužačka z gymplu je těhotná. I teď se mi to zná brzo...
Podle mě v tak nízkém věku je to nakonec dítě svých prarodičů, kteří většinou pomohou... vždyť kolik šestnáctiletých je schopno se postarat samo o sebe, natož o dítě? Žít naprosto nezávisle na rodičích? Kolik si jich najde přítele, se kterým jim to opravdu vydrží?
A s tou finanční závislostí na příteli... vždycky si v duchu říkám "No, ty chytrá, a proč by si měl ten pracháč vybrat zrovna tebe? Kdyby chtěl někoho nezištně sponzorovat, tak se dá na charitu, ne?". Já děti chci a počítám s tím, že až budu mít miminko, tak se o mě muž postará. Co o mě - o rodinu! Protože z mateřské se vyžít nedá, prostě v té době bude finanční zátěž na něm. Ale jinak, v "netěhotném" stavu, chci určitě vydělávat svoje peníze a ideálně slušné peníze. Je mi jedno, kdyby vydělával víc. Ale ani by mi to svědomí nedovolilo, nepodílet se na domácnosti...

Mim řekl(a)...

V zásadě souhlasím, nicméně je mi zle z fráze: "zkazit si tím život" a z věty: "Pravděpodobně nikdy nebude mít dobře placenou práci a bude na někom neustále finančně závislá". Je štěstí o dobře placené práci? Musí to mít každý tak úhledně naplánované, jak je v dnešní době zvykem? Očekává se, že lidé dostudují, najdou si dobře placenou práci, pořídí si auto, děti, každý rok pojedou na dovolenou k moři... Ano. Je to sice "pohodlné", určitě je to i pro děti lepší, když žijí v zajištěné rodině. Ale nemyslím si, že je to to hlavní. Možná ze mě mluví i momentální stav. Jiný stav. Je mi 22, zatím nemám dostudovanou výšku. Ano, podle všeho je brzy. Ale mám přítele, kterého miluju, mám blízký vztah k přírodě, odpor k potratům (hlavně ve smyslu: nebudu brát prášky, kdyžtak zajdu přeci na potrat.. jakoby to byla určitá varianta antikoncepce). Moje sousedka z dětství porodila v patnácti. Bylo to brzy. Nebyla "vyblázněná" a o dítě se opravdu starala spíš jeho babička. Ale prostě si myslím, že i když člověk není dobře finančně zabezpečen (kdo v dnešní době je?), může dítěti poskytnou potřebnou lásku. Ale zpět k té podstatě, šestnáct je opravdu brzy, ale myslím, že i z jiných důvodů, než tu píšeš. Člověk je vlastně sám dítě. Spousta lidí se v tomto věku teprvé hledá.

Okomentovat

Samarka Parker. Používá technologii služby Blogger.
 
;